Jedním z hlavních důvodů žádostí o půjčku je rekonstrukce sociálního zařízení.
Lidé se zdravotním postižením mají v Česku dlouhodobě problém dosáhnout na vhodný finanční produkt, díky němuž by vyřešili problémy s pořízením či rekonstrukcí bydlení. Vyplynulo to z průzkumu Českomoravské stavební spořitelny (ČMSS) a osvětového projektu Srdcerváči Nadačního fondu pro podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením (NFOZP) na téma „Co vám chybí ve službách finanční společnosti při řešení potřeb spojených s bydlením“.
Respondenti v průzkumu uvedli, že nejvíce potřebují, aby jim finanční instituce započítaly jejich invalidní důchod do příjmů.„Průzkum potvrdil to, o čem v nadačním fondu s lidmi s postižením hovořím již řadu let. Tuzemské banky do příjmu nezapočítávají ani invalidní důchody, ani dohody o provedení práce či pracovní činnosti a hendikepovaní tak mají velký problém na rekonstrukci či pořízení bydlení dosáhnout. Pro většinu z nich je to přitom životně důležité,“ vysvětlila ředitelka NFOZP Hana Potměšilová.
Při posuzování bonity žadatele postupují finanční instituce rozdílně, některé invalidní důchod započítávají, jiné ne. „Úplně by postačilo, aby bankovní a pojišťovací instituce kalkulovaly příjem invalidního důchodu jako trvalý, stálý a vzhledem k většině diagnóz i dlouhodobě zajištěný příjem. Také by mohlo vyhovovat jak samotným postiženým, tak ČMSS, pokud by stát neodrazoval postižené od vlastního bydlení tím, že jim znemožňuje příjem příspěvku na bydlení, pokud bydlí ve vlastním bytě, který splácejí. Přitom nájem se jako náklad na bydlení započítává,“ uvedl jeden z respondentů průzkumu.
I další výsledné informace jsou zajímavé. Plné tři čtvrtiny dotázaných by uvítaly specializovaný finanční produkt, který by pomohl s rekonstrukcí bytu či jeho vybavením. „Respondenti by uvítali možnost zvýhodněných úvěrů na pořízení specializovaného vybavení, například bezbariérových přístupů, elektrických vozíků, výtahů či speciálního vybavení koupelen,“ komentoval výsledky průzkumu předseda představenstva ČMSS Vladimír Staňura.
Jen o málo menší zájem je o finanční poradenství, 68 % dotázaných by rozhodně uvítalo finanční poradenství, které by řešilo speciálně témata vhodná pro zdravotně postižené. U poradenství by byl zájem například o služby bankéře domů či pomoc při jednání s úřady.
Více než polovina hendikepovaných (54 %) je přesvědčena o tom, že na trhu v tuto chvíli chybí specializovaný produkt pro financování potřeb spojených s jejich bydlením. Není přitom nutné bezpodmínečně vytvářet nové produkty, ale spíše zvýšit dostupnost stávajících produktů.
„Můj typ zdravotního postižení by při hypotéce znamenal neúměrně vysoké poplatky za pojištění, v jedné bance by mi hypotéku vůbec nedali, přestože mohu pracovat a mé pracovní schopnosti nejsou díky léčbě výrazně omezeny,“ vysvětluje jeden z dotázaných.
Hlavní překážkou rekonstrukce či pořízení nemovitosti je pro OZP nedostatek vlastních financí, tuto možnost označilo 68 % dotázaných. Pro 42 % je velkou překážkou nedostatek informací, ocenili by proto specializované služby osobního poradce. Pětina dotázaných pak označila špatný přístup k bankovním úvěrům (u této otázky mohli respondenti volit více odpovědí).
Pokud by se osoby se zdravotním postižením pouštěly do rekonstrukce vlastního bydlení, nejčastěji by vylepšily celý byt (44 %). Následovala by rekonstrukce koupelny či kuchyně a přístupu do domu či bytu. Ze specializovaných potřeb pak nejčastěji zaznívá výstavba výtahu či „schodolezu“.
Průzkum proběhl v únoru 2017 a zúčastnilo se jej 316 respondentů z řad zdravotně postižených osob.
Hana Potměšilová, ředitelka NFOPZ
Redakčně zkrácená verze, celý článek si můžete přečíst na webu p12.helpnet.cz
